Zase jsem navštívil ozdravné zařízení, nestálo to za to. Neporadili, nepotěšili. Snad příští týden, kdy zase tam musím jít. Tak si malé potěšení dělám sám doma na zahradě a ve skleníku
Zase jsem navštívil ozdravné zařízení, nestálo to za to. Neporadili, nepotěšili. Snad příští týden, kdy zase tam musím jít. Tak si malé potěšení dělám sám doma na zahradě a ve skleníku
Žádné obavy, Toníku, bude líp. Většinou nám zahrady zalilo a tak se těšme na první víkend v červenci. Vysočany (Molenburk a Housko) ožijí totiž hosty na nádherné pouti. Což mi připomíná – v tyto dny v červnu před 62. lety každý rok pravidelně přijížděli k nám Šimkovi se střelnicí, houpačkami a kolotočem. My se těšili na jejich děti, jak se ukáží ve škole. Jak naše paní učitelky z nich budou trošku nervózní, protože je učili jen 14 dní a museli jim na konci školního roku vystavit vysvědčení. Stejně ještě dnes potomky Šimkových obdivuji, že učivo zvládali navzdory polním podmínkám. Byli nesmazatelnou částí našeho života v mládí…