Také nám starším, čas velmi rychle utíká. Musíme občas, někteří často, navštívit našeho lékaře, nebo dokonce naše ozdravné zařízení. To se mi zase při mé nemoci stalo a tak jsem zase pár dnů tam pobyl. Zase mi moc nepomohli. Ale v mém věku na mně toho již moc neopraví. Doma jsem měl hodně práce a tak na psaní nezbyl čas, ani po pravdě nebyla chuť. Zase mi začaly bolet klouby a tak jsem si zase postěžoval kamarádovi. Ten mi napsal, že jak oslavil tu devadesátku, je na tom také hůře. Napsal paní primářce, bývalé žákyni o radu a ta mu mimo jiné napsala. Milý pane učiteli, „Proti věku, není léku.“ Takže také bych neměl nad svými neduhy naříkat. Byla ale u nás pouť a tak jsem se přeci jenom vypravil po naší pouti a udělal několik obrázků pro mé přátele, kteří již nemohou do Molenburku přijet.