Procházka k našemu rybníčku říjen 2017
Na zahradě, z toho ticha, krásně i smutně mi je,
to ranní zima do trav rozhodila mlhavé závoje.
A já rukou zkřehlou, s holí a chůzí velmi vratkou,
Jdu krajem lesa, kolem tráva ještě s jinovatkou.
Kráčím krůček po krůčku, k houskovskému rybníčku.
Když tam přijdu velmi tiše, skloním hlavu ke hladině.
Větřík vane, slunce krátce svitne, ale cítím zimy cit.
Podzim tu je, ráno mlhy a jen někdy, krátký slunce svit.
Počkej milý brachu ještě chvíli, dej nám podzim ještě milý.
Babí léto vrať nám zpátky, krátce zimu ještě nech za vrátky.
Tak mi bylo ještě vyslyšeno, zase máme krásné, babí léto.
Ale jenom moc kratičko, bude nám svítit podzimní sluníčko.
Takže honem do zahrady, na procházku, do lesíku, k rybníčku,
pojďte všichni, mladí staří, poděkujme ještě teplému sluníčku.
For Viki,
the garden of this silence, and sadly,
this morning in the cold of her grass.
And I hand and walking with a cane,
zkřehlou very precarious,
I’m going around the country, with frost.
One step at a time, I walk to houskovskému pond.
If I lower my head, very quietly, to the surface.
Briefly, the dawn sun, cold feeling.
Autumn is here, and sometimes in the morning, sunlight.
Wait a moment, my dear fellow, let us fall.
Indian summer, winter come back, let the door.
I was heard, we have beautiful Indian summer.
But just very briefly, the autumn sunshine.
So, for a walk in the garden, in the woods,
pond, young, old, gay, let us give thanks.
Ahoj Antonin
Thanks so much for the poem. I wish I was there to see the colors changing of the leaves on the tree’s. We live in such questionable times . Take care and speak out against injustice as I do here. I must get that from you .
Hey, Vicki, I’m so glad that I a little, I hope not only that poem, and I’m glad you like our nature and that everything we do. Anthony
Kamarádka Mařenka ze Šlapanic mi poslala potěšení, když si prohlédla prezentaci „Procházka k našemu rybníčku.“
Ahoj Tondo! Velké díky za odkazy co jsi mně poslal. Tvoje fotky od rybníčka a z lesa jsou přenádherný. Já jsem se na ně už dívala moc a mockrát. Ty máš ohromný cit pro tu přírodu. Myslím si, že kdybys nebyl tak úspěšný v Metře, tak že bys byl i slavný fotograf. Moc Ti za prezentace děkuji. Jsou to pro mne nádherné vzpomínky. Taky Ti musím napsat, jak jsem byla na slavnosti manželových sestřenic a bratranců a tam byl jeden bratranec, který zná Molenburk i nynější Vysočany. Nikoho tam nemá, ale jezdí se tam podívat, když je někde blízko, protože se mu Molenburk moc líbí Tak si to představ, že jsem byla velice překvapená, když jsem to slyšela, že se mu Molenburk také líbí. Tak jsem si vzpomněla na Tebe, že ti to musím někdy říci. Taky jsi na tom, jak Molenburk nyní vypadá, měl určitě mnoho zásluh. Moc mě pochvala naší dědinky potěšila. Tak vidíš, jak jsou známé Vysočany. Přeji Ti více toho zdraví, i když vím, že to tak lehko nejde A ještě jednou za všechno veliké díky. B. M.