Toni, nebuď smutný ze změny, jaká postihla Tvůj milovaný lesík. Něco krásného skončilo, aby něco ještě lepšího mohlo nastat. Asi jsem již vzpomínal můj zážitek: Ve „svatém týdnu“ jsem se chodil učit k maturitní zkoušce do lesa „Pod Jankovi“. Ve svahu nalevo jsem měl ležení, z něhož jsem pootočením hlavy viděl na věž kostela. Kostela, který jako jeden z mála v okolí má na všechny světové strany umístěny hodiny, které odbíjí i po čtvrt hodině čas. K poledni jsem se šel najíst domů a odpoledne v učení pokračoval podle naplánovaných předmětů. Ke zkoušce jsem jel následující týden v úterý. Z úterka na středu jsem vlivem zdravé nervozity nemohl hned usnout a navíc vichřice způsobila na naší ulici hluk, jako kdyby jely tanky. Ráno jsem tomu nevěnoval pozornost, sem tam větev na silnici, ale autobusy jely. Až ve středu jsem šel do lesa stromům poděkovat za pohodlné ležení pod nimi a hle…jak Ty uvádíš, „hovado“ vichřice vyvrátila všechny stromy v okruhu 100 metrů kolem místa, kde jsem lehával! Až nyní mně „docvakla“ lítost za ty stromy, ale tehdejší paseka, vytvořená ze dne na den, je dnes již opět zalesněná. Tehdy jsem to bral jako fyzické zakončení jedné etapy mého studentského života, nastala ta druhá část mého právního, sociálního, občanského a co já vím ještě jakého statutu. Nyní ve třetí fázi, důchodové, jsme povinni se radovat z každého dne a povzbuzovat svoje okolí. Vlastně Ty, Toni, tohle děláš a ještě navíc po internetu, když nám posíláš fotečky z přírody jsi k nám tak laskavý. Díky za vše co děláš…PetrS.
Toni, nebuď smutný ze změny, jaká postihla Tvůj milovaný lesík. Něco krásného skončilo, aby něco ještě lepšího mohlo nastat. Asi jsem již vzpomínal můj zážitek: Ve „svatém týdnu“ jsem se chodil učit k maturitní zkoušce do lesa „Pod Jankovi“. Ve svahu nalevo jsem měl ležení, z něhož jsem pootočením hlavy viděl na věž kostela. Kostela, který jako jeden z mála v okolí má na všechny světové strany umístěny hodiny, které odbíjí i po čtvrt hodině čas. K poledni jsem se šel najíst domů a odpoledne v učení pokračoval podle naplánovaných předmětů. Ke zkoušce jsem jel následující týden v úterý. Z úterka na středu jsem vlivem zdravé nervozity nemohl hned usnout a navíc vichřice způsobila na naší ulici hluk, jako kdyby jely tanky. Ráno jsem tomu nevěnoval pozornost, sem tam větev na silnici, ale autobusy jely. Až ve středu jsem šel do lesa stromům poděkovat za pohodlné ležení pod nimi a hle…jak Ty uvádíš, „hovado“ vichřice vyvrátila všechny stromy v okruhu 100 metrů kolem místa, kde jsem lehával! Až nyní mně „docvakla“ lítost za ty stromy, ale tehdejší paseka, vytvořená ze dne na den, je dnes již opět zalesněná. Tehdy jsem to bral jako fyzické zakončení jedné etapy mého studentského života, nastala ta druhá část mého právního, sociálního, občanského a co já vím ještě jakého statutu. Nyní ve třetí fázi, důchodové, jsme povinni se radovat z každého dne a povzbuzovat svoje okolí. Vlastně Ty, Toni, tohle děláš a ještě navíc po internetu, když nám posíláš fotečky z přírody jsi k nám tak laskavý. Díky za vše co děláš…PetrS.